Novinky:
29. 07. 2013Aktualizován seznam akcí pro rok 2013 a přidány fotografie z již proběhlých akcí |
14. 09. 2012Zveřejněny fotografie posledních akcí |
13. 07. 2020
Policie
Nový samostatný Československý stát recipoval při svém vzniku i řídkou soustavou státních policejních úřadů. Šlo o dvě policejní ředitelství - v Praze a v Brně a dvě policejní komisařství - v Plzni a v Moravské Ostravě. Ke zřizování dalších byla zákonem č. 165/1920 Sb. z. a n. zmocněna vláda, jež je mohla zřídit „kdekoliv toto sezná potřebu“. Pokud nebyla při zřízení úřadům ustanovena užší působnost, převzaly obor působnosti obecní, pokud se týkalo policie bezpečnostní, mravnostní a čelední a dosavadní obor působnosti okresní správy politické ve věcech správy policejní.
Síť státně policejních úřadů byla postupně zhušťována, takže se postupně nalézaly ve všech politicky, průmyslově, obchodně nebo bezpečnostně důležitých místech republiky. Tyto úřady vykonávaly funkce policie správní a úkoly policie kriminální. Podle velikosti a charakteru plněných úkolů to byla policejní ředitelství, komisařství, případně expozitury těchto úřadů a pohraniční policejní komisařství. Ke konci dvacátých let jich bylo již ke třicítce, avšak jejich činnost nebyla nijak zvlášť koordinována.
Stráž bezpečnosti neboli státní policie se skládala ze sboru uniformovaného a neuniformovaného. Sbory stráže bezpečnosti, a to oba zmíněné, nebo jen jeden, příslušely k těm státním úřadům policejním nebo politickým, u nichž byly zřízeny. Sbory, jejich velitelé, nebo představení a jejich členové byli služebně, pořádkově, disciplinárně a osobně podřízeni přednostovi úřadu. Členové sborů se dělili na úředníky a gážisty mimo hodnostní třídy. Pro úředníky platily obecné předpisy o státních úřednících a pro gážisty mimo hodnostní třídy pak obecné předpisy o státních zřízencích a podúřednících.
Uniformovaný sbor byl ozbrojen, řízen po vojenském vzoru na zásadě velitelské podřízenosti a vykonával pořádkovou službu. Gážisté mimo hodnostní třídy konali hlídky a pochůzky, eskortovali a hlídali vězně, poskytovali první pomoc, konali telefonní a telegrafní službu a všechny další úkoly, které vyplývaly z předpisů či příkazů. Obvodní inspektoři sborů uniformované stráže kromě toho vykonávali službu velitelů stanic a hlídek. U obou sborů inspektoři dohlíželi, kontrolovali a vykonávali činnosti, kde bylo zapotřebí osvědčit důvěryhodnost a zkušenost.
Sbor neuniformované stráže bezpečnosti vykonával prostřednictvím gážistů mimo hodnostní třídy službu zpravodajskou, vyšetřovací a pátrací. Úředníkům tohoto sboru pak příslušel dozor, kontrolní činnost a vedení služby, stejně tak péče o odbornou zdatnost. Při plnění úkolů a výkonu služby se prokazovali služební legitimací či služebním odznakem.
Působnost státní policie byla v obvodech větších statutárních měst, na venkově konalo bezpečnostní službu četnictvo. Komunální či také obecní policie nebyla jednotně organizována. Některé malé komunální policie se omezovaly na pouhou podporu četnictva. Existovala ovšem i města, jejichž komunální policie byla dobře řízena, s pevným organizačním řádem a co se týče výkonu služby se plně vyrovnala státním policejním úřadům.
Při hrozícím a narůstajícím fašistickém nebezpečí se začala státní policejní správa sjednocovat, k čemuž napomohlo vládní nařízení č. 51/1936 Sb. z a n. Policejní úřady vznikaly podle potřeby a bez ohledu na souhlas obce, takže v roce 1938 u nás bylo již přes sto policejních úřadů.
Použité zdroje: http://www.codyprint.cz/
http://www.policie.cz/